Work-Life Balance

Vždycky jsem si myslela a celý svůj život také směřovala k tomu, že budu zaměstnaná, a nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, že by podnikání mohlo být mojí cestou. Vždycky jsem si říkala, jak si lidé pracující na sebe dokáží řídit čas tak, aby vždy udělali všechno, co je potřeba, když jim žádný šéf nedává úkoly. Jak vědí, co a kdy je potřeba udělat, a měla jsem spoustu dalších nejasností.

Když jsem si postupně začala uvědomovat, že být zaměstnaná není moje cesta, a začala dělat první kroky k samostatnosti, začala jsem zjišťovat, že všechny mé obavy byly vlastně úplně zbytečné. Ono totiž jakmile začnete dělat něco svého, něco, co je Vaším posláním, vidíte v tom smysl, baví Vás to a naplňuje, přesně víte, co máte dělat. A to “jak”, to přijde tak nějak samo.

V tomto článku bych chtěla popsat, jak si plánuju čas, co mi pomáhá udržet se v pracovním režimu a plnit všechny úkoly, které jsou potřeba udělat. Jak být co nejvíce efektivní a zároveň mít i čas pro sebe.

Základem všeho je pro mě plánovat si. Mít diář a psát si tam všechny úkoly, které mě čekají, a pak si ty splněné odškrtávat. Jak postupně odškrtávám, tak mi to vždy dělá největší radost. 😀 Taky jsem zjistila, že mi nejvíce vyhovuje takový diář, na kterém před sebou vidím na dvoustránce jednotlivé dny celého týdne pohromadě, a ještě lépe, když je v něm na té stejné stránce i prostor na týdenní cíle. Já si vždy v neděli nebo pondělí do týdenních cílů napíšu všechno, co je potřeba nebo co bych chtěla v tom týdnu stihnout, a pak si to postupně rozepisuju během týdne do jednotlivých dní. Líbí se mi, že mám před sebou každý den všechny týdenní cíle a úkoly, a zároveň i jednotlivé dny. Nikdy jsem nebyla vyloženě plánovací typ a neuměla se řídit něčím, co jsem si sama naplánovala, až tento systém mi začal vyhovovat a pomáhat plnit všechno, co chci, ale každému samozřejmě bude vyhovovat něco jiné. 🙂

Plánování je pěkné, ale často se mi stávalo, že jsem si něco naplánovala a pak se k tomu né a né dokopat. To nám pak ani ten nejlepší a nejhezčí diář nepomůže. 🙂 Proto jsem si tak moc oblíbila chodit pracovat ven, do kavárny nebo do co-workingu, kterých je tady v Thajsku spoustu, ale v ČR taky. Má to hned několik výhod. Je to super pocit si jít sednout do příjemného prostředí, dát si něco dobrého a mezi tím si pracovat, navíc když vidíte, že pracují i všichni ostatní, je to asi ta nejlepší motivace. Další výhodou je, že čím dříve všechnu práci uděláte, tím dříve můžete jít domů. Někdy mám ale i dny, že se mi nikam nechce a lépe se mi pracuje z domů, a tak zůstanu doma a řídím se tím, jak mi to nejvíce vyhovuje. Také ráda ty nejtěžší úkoly nebo úkoly, do kterých se mi nechce, splním hned ráno nebo co nejdříve, abych už pak měla čas věnovat se těm příjemnějším činnostem.

Někdy mám kreativní dny, kdy se mi chce tvořit, vymýšlet nové náramky, upravovat web, psát články nebo fotit, jindy se třeba zase k tomuto nemůžu dokopat a dělám raději administrativu a věci, na které nepotřebuju tvořivou náladu. Proto je jasné, že kolikrát si něco napíšu do diáře a nakonec dělám něco jiného, protože vím, že v tu chvíli to tak bude lepší a ve výsledku budu produktivnější. Vždy všechno není podle plánu. 🙂

Taky si k práci ráda pustím pěkné písničky a když dělám něco, u čeho se nemusím tolik soustředit, pustím si třeba jako kulisu seriál.

Kromě práce se snažím si každý den vymezit čas na něco, co mě baví. Už od doby, co jsem studovala v Brně, jsem si oblíbila jógu, s kterou jsem pokračovala i v Anglii. Na Maltě na ni nebyly moc podmínky, ale tady jsem se k ní konečně zase vrátila a snažím se chodit cvičit 4-5x týdně. Je to super odreagování a relax a když vidíte výsledky a cítíte se z cvičení nabitě, je to ten nejlepší pocit, že pro sebe něco děláte. 🙂 Taky tu rádi poznáváme okolí, půjčíme si skůtr, jedeme do přírody, do hor, k vodopádům, chrámům, nebo jdeme na procházku a nějaké dobré jídlo. A já se ráda procházím po městě, po thajských obchůdcích, po trzích, prostě všude, kam mě to táhne.

Určitě mám také dny, kdy se mi nic nechce a nesplním, co si naplánuju, ale tak už to v životě je, o to více to zase doženu jindy. 🙂

Kromě Beads of Love spolupracuju s firmami, pro které spravuju sociální sítě, weby, starám se o email marketing, zákaznickou podporu a vyřizuju běžnou administrativu. Tyto činnosti spadají pod oblast virtuální asistence, což jsem se vlastně dozvěděla až nedávno od mé skvělé kamarádky, která je sama již několik let virtuální asistentkou a k tomuto tématu vytvořila na Facebooku skupinu pro všechny Virtuální (nejen) asistentky, tak kdyby Vás cokoliv k tomuto tématu zajímalo, nebo se chtěli jen tak inspirovat, ať už o přechodu na “volnou nohu” přemýšlíte nebo ne, určitě se běžte do skupiny podívat. 🙂

A kdybyste měli nějaké tipy, jak si práci zpříjemňujete a co funguje Vám, klidně mi to napiště do zprávy nebo do komentáře a inspirujte ostatní. 🙂