Throwback to Malta

Dnes je to přesně ROK, co jsme přistáli na Maltě – maličkém ostrůvku, který nám ale během devíti měsíců doslova obrátil život naruby. Pomohl nám najít si cestu k životu, který jsme si už několik měsíců předtím v Anglii vysnili, jen jsme tehdy ještě nevěděli, jak na to. Dal nám tolik zážitků, nespočet zkušeností, kamarádů, výletů po okolí, a taky to byl impulz pro odjezd do Thajska. Kdybychom na Maltu neodjeli, asi bychom nikdy nebyli tam, kde jsme teď. A to se mi upřímně nejdřív na Maltu ani moc nechtělo. Teda né, že by se mi nechtělo bydlet u moře a v teple, ale věděla jsem, že to bude náročné. Odjet sami do neznáma, shánět si zase byt a práci v cizí zemi a mít před sebou znovu všechno zařizování, které jsme zažili v Anglii, mě od toho odrazovalo. Proto teď tak moc vděčím Maltě za to, co mě naučila. Bez Malty by nejspíš ani náramky nevznily. Tam to totiž všechno začalo – přes den práce, po večerech navlékání náramků, tvorba eshopu, učení se všech nových věcí okolo webu, marketingu, prodeje… Dlouhý proces a po několika měsících konešně spuštění eshopu. A po dalších pár měsících dlouho rozmýšlené rozhodnutí odejít z práce a živit se už jen tím, co mě baví. Někdy se riskovat vyplatí. Někdy se nám totiž ty nejlepší věci začnou dít až právě tehdy, když vykročíme z té naší pohodlnosti a jistoty, z komfortní zóny a zaběhlých rutin. Až pak se nám svět otevírá a nové možnosti vyplouvají na povrch. Takový svět, který bychom jinak ani neznali a nevěděli, že si ho tak můžeme žít.

Když jsme se z Anglie přesunuli na Maltu, byli jsme nadšení. Byl konec března a z pochmurných deštivých a zatažených dní najednou sluníčko, teplo a dovolenková atmosféra si nás hned získala. Ze zimních bund a kozaček jen do trička a případně mikiny byla příjemná změna, kterou jsme si užívali a hned věděli, že to bylo správné rozhodnutí.

Postupem času jsme ale zjišťovali věci, které jako turisti po pár dnech nebo týdnech nevidíte, a stále více jsme se utvrzovali v tom, že Malta pro život úplně nejlepší není, teda aspoň pro nás.

Sama o sobě je krásná. Historická města Valletta nebo Mdina Vás nadchonou, stejně tak vesnička Pepka námořníka, mořské jeskyně Blue Grotto s krásnými útesy, přírodní bazén St. Peter’s Pool, rybářské městečko Marsaxlokk nebo ostrovy Gozo a Comino. I když je Malta malinká, dva týdny dovolené Vám na ni nejspíše stačit nebudou, k vidění toho nabízí opravdu spoustu.

Když tam ale bydlíte a všechna místa už znáte, zjistíte, že jste tam celkem omezení. Na Maltě není téměř žádná příroda, nemůžete se jet projet na kole nebo na bruslích, nenajdete tam skoro žádné zelené parky a místa, kde by bylo trochu klidu na odpočinek. Přes její malou rozlohu tam žije hodně lidí a přijíždí spousta turistů nejen v létě, ale po celý rok. Posezení na pláži jsou sice úžasná, ale je to téměř jediné, co se dá na Maltě dělat. Nevýhodou je, že bez vlastního auta se skoro nikam nedostanete, proto také každý Malťan starší 18 let má své vlastní auto. Autobusových linek jezdí spoustu a pro turisty jsou bez problému, ale pokud potřebujete jezdit každý den do práce na přesný čas, nemůžete se na autobusy příliš spoléhat. Často nejedou na čas nebo jsou plné a vůbec Vám nezastaví. Další nevýhodou jsou i vysoké ceny. Nájem a jídlo se pohybuje podobně, jako v Anglii, ale mzdy jsou na Maltě o hodně nižší. Malta nám také přišla zaostalá co se týče celkově třídění odpadu, špíny na ulicích, dostupných služeb, infrastruktury nebo schopností a rychlostí Malťanů něco řešit. A když přijde zima, mrznete tam více než v ČR, protože v domech nejsou topení a kvůli špatné izolaci je doma stejná zima jako venku. Přes zimu hodně prší a to jsou pak pod vodou všechny silnice i chodníky, takže jinudy než vodou neprojdete. A nebo musíte počkat, až voda odteče dolů do moře, protože v silnici žádné kanalizace nemají. Tímto bych ale určitě nechtěla odradit od dovolené na Maltě, tyto věci já jsem třeba začala vidět až po půl roce a ze začátku mi všechno přišlo skvělé. 🙂

I přes to, že pro mě byla Malta hodně stresující a náročná, co se týče práce, a jsem tak moc ráda, že už mám tuto životní etapu za sebou, rozhodně vůbec nelituju toho, že jsme tam odjeli. Naopak jsem za tuto zkušenost asi nejvíc vděčná, protože mi ve velkém ovlivnila život, naučila mě spoustu věcí a ukázala, že i nemožné je možné. Že dokážu fungovat i na místě s jazykovou bariérou, bez rodiny, kamarádů, a musím se spolehnout sama na sebe. A hlavně jsem se tam naučila žít si svobodně, po svém. A proto bych každému, kdo se třeba právě teď hledá, nebo přemýšlí o odjezdu zahraničí, určitě doporučila do toho jít, udělat ten první těžký krok a zkusit to jinak. Vrátit se můžeme vždycky, tak proč to nezkusit. 🙂

Teď zpětně už můžu říct, že je asi úplně jedno, kam jedeme. Každá země nás toho tolik naučí, tolik nám toho dá a ukáže. Posune nás úplně jinam a přitom vůbec nezáleží na tom místě. Vždy záleží jen na nás, co si do života odneseme, jak si ho díky prožitým zkušenostem vylepšíme nebo jakých příležitostí se chopíme a jak s nimi naložíme. Pro mě to byla Malta, pro někoho to ani nemusí být cizí země, aby zjistil, co ho baví a co chce dělat. 🙂