Na skok k moři – ostrov Koh Lanta

Nedávno jsme si udělali na pár dní výlet k moři na thajský ostrov Koh Lanta. I když jsme měli pocit, že letíme jen kousíček na jih Thajska, cesta nám zabrala celkem hodně času, asi tak, jako kdybychom letěli třeba do Španělska nebo Řecka z České republiky. To si pak člověk teprve uvědomí, jak je Thajsko obrovské. Samotný let od nás z Chiang Mai do Krabi nám zabral necelé dvě hodiny a potom jsme ještě strávili tři hodiny cestou na ostrov Koh Lanta. Z letiště jsme dojeli k přístavu, ze kterého následovala cesta trajektem, a poté jsme pokračovali stále se stejným řidičem až k našemu ubytování. Bydleli jsme hodně hodně prostě v klasických bambusových bungalovech, kde máte koupelnu téměř venku, teče jen studená voda a připadáte si tam jako ve stanu, protože “zdi” jsou tak tenké a děrované, že jimi vidíte otvory ven a slyšíte rozhovory z vedlejších bungalovů, lítají Vám nad hlavou komáři a další havěť, takže to bylo trochu dobrodružství (na mě až moc 😀 ).

Koh Lanta je na šířku úzký, ale na délku docela dlouhý ostrov, na kterém vede jedna hlavní silnice podél pobřeží okolo celého ostrova. Silnice je obklopená restauracemi, bary, obchody, obchůdky, trhy a volně pobíhajícími opicemu a vlastně veškeré dění na ostrově se odehrává právě okolo této hlavní silnice ohraničující ostrov. Když zajedete do vnitrozemí, uvidíte pravý život místních lidí, jejich často chudé chatrče, ale prostý a šťastný lidský život.

Na ostrově jsme si půjčili skůtr, abychom ho mohli co nejvíce prozkoumat. Poznávání ostrova jsme prokládali pracováním, abychom nezaháleli ani na “dovolené”. Většinou jsme si dopoledne zašli do kavárny a pracovali a odpoledne poté poznávali okolí. Projížděli jsme podél pobřeží, kde palmy krásně lemují písečné pláže s bílým pískem, koupali se v neskutečně teplém moři a i přes současnou hlavní sezónu si užívali téměř prázdných pláží. Dojeli jsme až na jih ostrova k národního parku a pak se vraceli kolem vodopádů, ke kterým jsme z parkoviště šli asi půl hodiny džunglí, mezi kořeny stromů, potůčky, pod spadenými kmeny stromů a okolo procházejících slonů. Po cestě od vodopádů jsme se zastavili ve starém městě na jídlo a při příjezdu zjistili, že máme na skůtru zadní kolo úplně vyfouklé, někde po cestě jsme píchli. Naštěstí jsou Thajci šikovní a i přesto, že většina z nich na ostrově neumí anglicky, nám v první opravně kolo opravili, a tak jsme hned mohli pokračovat dál.

Na poslední den jsme si naplánovali výlet na ostrov Phi Phi, což byl takový můj dlouholetý sen. Vyjeli jsme už brzo ráno a na skůtru se vydali do přístavu. Plavba lodí trvala něco přes hodinu a konečně jsme tam byli, na ostrově, kde se natáčel film Pláž, ostrově, který je tak populární a fotky na internetu vypadají jako z ráje. Čekali jsme, že bude ostrov hodně turistický a všichni nás varovali, že tam budou davy turistů, a tak jsme na to byli připraveni. Mile nás překvapilo, že davy lidí byly jen při příjezdu v přístavu a v městečku se spoustou restaurací, barů a obchodů. Jak jsme pokračovali dále cestou do přírody a směrem nahodu, lidí stále ubývalo, až jsme byli na jednom místě sami a široko daleko kromě pár opic nikde nikdo. Vylezli jsme několik desítek schodů a poté do strmého kopce úplně nahoru ke třem vyhlídkovým místům s nádhernými výhledy. První dvě vyhlídková místa jsou populární, takže jsme tam narazili dokonce i na spoustu čechů, zatímco třetí místo skoro nikdo nezná, a tak jsme tam byli skoro sami. Když jsme si užili výhledů, dopili čerstvý kokos a udělali spoustu fotek, pokračovali jsme zpět dolů najít pláž, kde se vykoupeme. Bílý písek, teplá voda a výhled na skalnaté pobřeží sousedního ostrova byla nádhera. Kdybychom tam jeli příště, určitě bychom na ostrově přespali, protože na ty nejkrásnější pláže jsme se pěšky nedostali a za jeden den bychom to ani nestihli. Na spoustu pláží se totiž musí jet malými loďkami a to už chce více času. Určitě to ale stojí za to, zažít ten den v ráji. 🙂